vodácké tábory - Salamandr

Berounka

Ahoj na staré řece

Snad jako první brázdil dávno před námi, v roce 1919 pádlem hladinu pusté Berounky možná první vodák, samotář Starý Racek (bratr kanoistického mistra světa Felixe) se svou lodí Osvegou. A co o naší Staré řece víme my?

V Plzni se stékají čtyři řeky-Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava, které tak vytvářejí Berounku. Z těchto řek právě Mže je nejvodnatější a ve starých kilometrážích je počítána společně s Berounkou. Někteří vodáci se vydávají i v létě na plavbu po Mži a to od soutoku Mže s Dolským potokem nebo od Svojšína (doprava je možná jen autem). Za nižšího stavu vody je to však z větší části pochod s lodí řečištěm. Až ke Stříbru je mnoho krásných míst k táboření v zákrutech hlubokého kaňonu. Po překonání Rakoluské přehrady (s pěknými místy k přenocování v hluboké zátoce Uterského potoka) však následuje obtížné zdolávání mnoha nesjízdných jezů v méně zajímavé krajině cestou k Plzni.

Nejčastěji naše plavba začíná při přepravě lodí auty u Dolanského mostu, někdy v Bukovci. Při dopravě lodí vlakem začínáme plavbu zpravidla v Plzni. Berounka je kilometrována od soutoku s Vltavou do Plzně k soutoku s Úslavou (136,0 km). Spád řeky je nad Plzní 2,1 promile, od Liblína už jen 0,7 promile. Výškový rozdíl mezi Plzní a Roztoky je pouze 60 m a plavbu ještě zpomaluje 17 jezů s delšími "voleji". Jezy na Berounce nemají propusti, za nízkého stavu vody jsou až na výjimky nesjízdné. Většina z nich se dá ale snadno přetáhnout nebo sklouznout v singlu (bez spolujezdce) po jezu. Na řeku se proto vydávají často úplní začátečníci i s dětmi. Ale pozor! Čas od času zatarasí vhodný průjezd kmen stromu , proud leckde táhne loď pod vrbičky, nebo zaprší a hladina stoupne. Pak je i Berounka nebezpečná! (Vzpomeňte pomníčku Petra Kaláta na darovském jezu).

Berounka je sjízdná i za minimálního stavu vody - nemá balvanitá pole a procházka s lodí mělčinamije zvláště v horkých dnech osvěžením. V dlouhých řasách "vodního moru" šlapeme jako v polštářích. Tyto řasy napomáhají poměrně rychlému samočištění řeky pod Plzní. Bezpočet pěkných míst u řeky přímo láká k táboření.

K romantické plavbě a relativní opuštěnosti údolí řeky, která odděluje brdský masiv od rakovnické plošiny, přispívá skutečnost, že podél toku od Plzně k Roztokám nevede železnice ani silnice! Stará uzoučká silnička lemovaná bílými patníky mezi Skryjemi a roztokami malebnosti nijak neškodí. V celém úseku není žádná větší továrna ani výstavné hotely a "nóbl" kempy.

Z vodácky významných přítoků je v tomto úseku nejoblíbenější Střela. Plavba jejím divokým údolím, která je však možná jen při dobrém stavu vody (jarní vody), uspokojí i náročné sportovce. Sjízdné jsou za do brého vodního stavu i dolní část Klabavy od Chrástu, a méně známý potok Třemošná.

Popis řeky

Berounka vzniká na severním okraji Plzně spojením čtyř řek odvodňujících plzeňskou kotlinu - Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, přičemž za bod, od něhož řeka nese jméno Berounka, je označován soutok Mže a Radbuzy. Od Plzně teče Berounka zprvu na severovýchod, od Roztok u Křivoklátu se prudkým obloukem stáčí k jihovýchodu, u Řevnic mění svůj směr opět k severovýchodu a u Modřan se na ř.km 63,4 vlévá do Vltavy jako její nejvodnatější přítok. Povodí Berounky se se rozkládá na 8 860 km2 a délka toku od soutoku Mže a Radbuzy činí 138,9 km.
Řeka zprvu teče širokým údolím plzeňské kotliny, ale již nedaleko od západočeské metropole se zařezává do romantického hlubokého zalesněného údolí s četnými strmými skalními ostohy a malebnými loukami. Tento horní, vodáky nejvyhledávanější úsek je až do Roztok řídce osídlen a tím ušetřen negativních civilizačních vlivů, i když pod Plzní je řeka značně znečištěna. Mezi Roztokami a Zadní Třebání se údalí poněkud rozestupuje, osídlení je hustší, přibývá chatová zástavba a pod Berounnem střídají pobřežní skaliska vápencové stěny Českého krasu. V dolním úseku Berounky se v širokém údolí střídá lesní porost s hustou rekreační zástavbou. Po celé délce toku je Berounka klidnou pomalou řekou s dlouhými úseky bez proudu před častými jezy bez propustí nebo s propustmi trvale zavřenými.

úsek

km

spád

obtížnost

Plzeň - Roztoky

175,6

1,2 ‰

ZW

Roztoky - ústí

63,3

0,7 ‰

ZW


Celý tok Berounky je až na výjimky sjízdný celoročně. Vodní stav může také kromě dešťů ovlivnit množství vody, vypouštěné z přehrad Hracholusky na Mži a České údolí na Radbuze. Směrodatnými pro sjízdnost řeky jsou minimální stavy na vodočtech v Plzni vlavo u silničního a železničního mostu na ř.km 137,0 a pod Berounem vpravo na ř.km 34,0. Hodnoty na obou vodočtech by neměly být nižší než 60 cm. Vzhledem k malému spádu, častým jezům a řečišti bez kamených polí lze Berounku bezpečně sjíždět i za nižších vodních stavů. Je však nutno počítat s dlouhými pochody mělčinami, hlavně v úsecích pod některými jezy, odkud část vody odvádějí náhony.

Údolí řeky mezi Plzní a Skryjemi je dost vzdálené od komunikací, proto je příjezd k toku možný jen v místech, kde silnice kříží řeku (Plzeň, Bukovec, Dolany, Nadryby, Liblín a Skryje). Ve zbývajícím úseku, kdy se komunikace řece více přibližují, mohou motorizovaní vodáci zahájit nebo ukončit plavbu téměř kdekoliv. Železnice se Berounce od Chrástu až po Roztoky vyhýbá, takže přístup k řece, pokud cestujete vlakem se v horním toku omezuje na tato města a Plzeň. Ukončit plavbu mohou vodáci bez aut, pokud nevlastní nafukovací lodě, pouze v Berouně nebo na Vltavě v Praze-Bráníku. Rychlost plavby se na Berounce pohybuje mezi 4 a 5 km/h a celou řeku lze i s nutnými zastávkami sjet za 4-6 dní.

Značná část území, kterým Berounka protéká, patří mezi nejcennější dochované části přírody u nás. Proto jsou tyto plochy zahrnuty do několika rozlehlých chráněných území. V horním toku to jsou přírodní parky Horní Berounka, Rohatiny a Hřešihlavy, ve středním toku CHKO Křivoklátsko a v dolním toku potom CHKO Český kras, přírodní parky Radotínské údolí a Chuchelský háj. Z těchto důvodů lze v blízkosti řeky tábořit pouze v oficiálně provozovaných kempech a tábořištích, i když malebné louky s romantickými zákoutími svádějí k táboření volnému. Kolem řeky je také dostatek ubytoven, hotelů a rekreačních zařízení.

 
webmaster : moncasek